Výber z textů

Omlouvám se za pravopis

Nekončící

1) krátce a rychle moje srdce kluše
jako by našlo svoji melodii v dechu
a nezůstane stát a v tom nekončícím spěchu
začne samo sebe počítat.

A cestou posbírá zbytky padlé duše
zrní co tu ještě zbylo, promění v klas
další v tom širém poli
jedno tělo - jedno srdce - jeden hlas.

Den pojí den, zlatavíš, sílu dá ti zem, jsi k světlu blíž. Otevřená, širá pláň, vodou zmáčená, žárem zbarvená

2) krátce a rychle moje srdce kluše
jako by našlo svoji melodii v dechu
a nezůstane stát a v tom nekončícím spěchu
začne samo sebe počítat.

A cestou posbírá zbytky padlé duše
pozapomenuté draky rozcuchané, potrhané, v korunách pod oblaky.

Vítr sílu dá a poletíš sen jak se zdá.. chceš uvidíšotevřenou širou pláň, vodou zmáčená,
žárem zbarvená.

Sebraná – neopsaná, zdravá – zraněná plná i zbytečná

na cestě spící… , čekající, volající, nekončící

Akém

1) Dřív než spadne peří, rozpustí se sůl
na konci nových věků neprůhledná tma
a A teď kdo ti věří ikdyž máš plný stůl
hosty čekáš... ruce v klíně..čekáš...

Akém... co cítíš
Akém... co říct

Pole zlátne a spí, chlapec starcem
prý Tvoje vina..pravdu hledáš v blátivém dně
peří z topolů tančí ti u stolu, tance naděje

R :Jak tak procházíš tou tmou
blíž a blíž k iluzím
tmou chladnou a tajemnou
do nových světů, nový květ, bílej

2) Je prostřeno.. sama v domě....nikdo víc..
jen šrámy po tapetách ...loudí
tvoje svědomí jsou bílé květy.. Akém
už nic nehledej tys tou pravdou

Akém …. být tak tvým hostem
Akém..... co říct

Ruku jsem vztáh

Položím svoje rozhádané tělo pod kakostové květy
a ztratím se v bzukotu cvrkotu šumotu
a budu hádat které asi slovo skončí na konci věty
o světě, který mou duši stáh… do sebe stáh

R.:
Ruku jsem vztáh pro dvě kapky v ní
pro vesmírný prach
pro tóny co zní
i na něj sem šáh
ted jsem jedním z nich
jak v pohádkách o nadějích

Vysoko nade mnou vlny jdou slunce je drolí
já krásně spoutaný ležím si v kakostovém poli
až přijde mlčení zadržím dech
abych si na ticho šáh
rukama šáh

R.:

Jsem slovo co začíná v nedlouhé větě
tTa, která jediná vypráví o tom, že chce tě
jsem tónem, jsem kapkou, jsem prach
jsem hříšník a tak sem si šáh

Smířená

Padá otava a kapka z rána už jí život nedává ani nevrací
vždyť taky odchází k sobě podobným
nespěchej, nečaruj....buď kapkou......smíš

napadl jarní sníh, břehy řece utírá
o nic neprosí, proud ho posbírá
a potom odnáší k sobě podobným
nespěchej, nečaruj....buď vločkou ….smíš

dopadl loňský list, zem ho kolébá
a potom navrací tam,
kde se poklad ukrývá,
poklad vzácný tak, že jej slovo neumí
nespěchej, nečaruj...buď listem....smíš

V srdci leží splín z posbíraných vin
proč se narodil, přejde mlčením
i on odchází k sobě podobným
nespěchej, nečaruj buď touhou....k smíření

Okno dokořán

1.) Zamkl jsem ze vnitř dům a oknem odešel,
potají po špičkách.
Život jak příběh včel...nehladit nehýčkat.
Pyl jako opiát....zapomenem nevzpomenem
…... na cestu za příběhem

2.) Daleko v přístavu....daleko tam
do dálky zavolám
slova o vděčnosti ať jen ať se nesou
až tam tam do věčnosti..kde rozplynou...a nejsou

R:
Vem mě tam ve mně vlny bijou
vem mě tam, za oceán
ve mně tam ve mně moře a pláň
oči otevřené mám... Jak okna dokořán

3.) dlouhý je oceán, vysoké vlny
za nimi břeh, za břehem stráň na stráni dům,
vždyť já ho znám.....ten dům má okno dokořán

 

Made in China

1.) Původem z číny..jsem,
stvořen rychlou rukou 5 směny
tam blízko města Kunmingu,
půjdu dobývat svět..kde skončím..... nikdo neví

nejsem tu sám
5 směna ví že čas je pevná měna
atak dělá , dělá, dělá, dělá, děl.

Taky tak tak taky tak tak to tu bylo
ale málo ale málo komu se tu chtělo
no a tak tak není jeho vina
že na můj frak vyryli znak....made in china

R:
vypněte proud
a každoročně na den protestů..vyvěsíme...
vlajky země budhistů
a usoudíme pod tou pochodní..
jak se tady máme jak jsme tady svobodní
každý to vnímá...tohle to klima made in china
Mám taky boty z číny, enže jsem líný,
koupit si jiný

2.) Schoulený v kartonu
ono to jistě za to stojí,
vždyť v jednom vagonu
milion termitů mlčky
...sedí tu
připravení...natěšení..neozbrojení

R: